Syn.: Borago hortensis L.
Česká jména: borák (Koniáš 1704), brutnák lékařský (Kubát 2002)
Čeleď: Boraginaceae – brutnákovité
Rozšíření: Původní areál druhu se nachází ve Středozemí, druhotně se rozšířil i do severněji položených oblastí Evropy, také do Makaronésie, Severní Ameriky a Austrálie. U nás občas přechodně zplaňuje, hlavně v teplejších oblastech.
Ekologie: Roste na úhorech, podél cest, při okrajích polí, také na rumištích a v okolí lidských sídel. Kvete od května do září.
Popis: Jednoletá bylina, 20–40(–60) cm vysoká. Lodyha je přímá, jednoduchá nebo chudě větvená, chlupatá, nahoře obvykle červeně naběhlá; listy jsou celokrajné, se zvlněným okrajem, přízemní řapíkaté, vejčité až kopinaté, lodyžní přisedlé, menší. Květy jsou nicí, vyrůstají na stopkách v řídkém vijanu, koruna je kolovitá, dosahuje 15–20 mm v průměru, je modrá nebo i bílá. Plodem je tvrdka.
Využití: Brutnák je známou léčivou bylinou, listy se používají i jako zelenina, chutí připomínají okurky. Pěstuje se také jako nektarodárná rostlina, tvrdky obsahují kvalitní jedlý olej.
Fotografováno dne 15. 6. 2005 (Česko, Brno).